Poslední dobou mám pocit, že se toho začíná dít víc a víc. Hlavně co se týče vesmírného průmyslu, samozřejmě.
Neúnavně se testují prototypy lodě Starship, která má být hlavní představitelkou dopravy na Měsíc (znovu!) a třeba i dál. Tento týden došlo již ke třetímu statickému zážehu testovacího prototypu SN4 (přesněji motoru Raptor na tomto prototypu), který ale tentokrát skončil požárem spodní části těla rakety. Musel tedy zasahovat automatický hasící systém a na celý týden je bohužel testování pozastaveno, dokud se nezjistí, jestli se prototyp požárem nepoškodil. Při testování Starhopperu jsme ale viděli horší věci, a proto si myslím, že půjde jen o bezpečnost a poučení se pro další prototypy. Třeba hned pro SN5, který už stojí skoro postavený o kus dál od testovacího stojanu v Boca Chica a začíná se stavit i SN6.
Ve středu 20. května jsem poprvé sledoval start japonské rakety H-IIB (japonská kosmická agentura JAXA), která vynesla méně obvyklý zásobovací modul HTV-9 k Mezinárodní vesmírné stanici (k připojení dojde 25. května). Start proběhl bez problému a jednalo se vlastně o poslední start této verze modulu. Rozhodně bych chtěl v budoucnu vidět další starty z japonského kosmodromu, který je údajně jedním z nejkrásnějších na světě.
Schyluje se ale k události enormní důležitosti, protože 27. května by měla odstartovat loď Dragon na bedrech rakety Falcon 9 společnosti SpaceX, která se tak stane první soukromou společností, která vynese posádku k Mezinárodní vesmírné stanici. Zároveň půjde také o první pilotovanou misi z americké půdy od zrušení programu Spaceshuttle roku 2011. Po 9 letech tedy půjde o velmi sledovanou událost a já osobně se velmi, velmi těším. Ve středu 20. května večer se astronauti Bob Behnken a Doug Hurley, kteří jsou plánovanou posádkou na zmíněné misi, přesunou na základu na Floridě a budou se dále plně připravovat na start.
Kvůli této události došlo k zajímavému fenoménu. V sobotu 16. května mělo dojít ke startu Atlasu V společnosti ULA s experimentálním raketoplánem X-37B amerického letectva. K tomu ale kvůli špatnému počasí nedošlo a start byl odložen na neděli, kdy měl ale startovat Falcon 9 s dalšími 60 satelity Starlink. V tu dobu obě rakety stály na sousedních odpalovacích rampách. Protože se ale u Atlasu V jednalo o misi v zájmu americké vlády a amerického letectva (oproti soukromé misi Starlink), dostal Atlas V na neděli přednost a mise Starlink se posunula na pondělí. V tu chvíli byly už autonomní lodě společnosti SpaceX na moři a směřovaly k místům, kde by mělo dojít k chycení prvního stupně rakety Falcon 9 a jejích krytu nákladového prostoru. Atlas V mezitím v pořádku odstartoval, na poslední chvíli startovacího okna, ale bez problémů. Kvůli vzrůstající bouři se ale lodě SpaceX začaly ubírat ke břehu, protože předpověď hlásila silnou postupující cyklonu. Start Starlinku se tedy odložil na úterý 19. května. Poté se ale zjistilo, že by SpaceX již nestihl chytit první stupeň a vrátit se s lodí „Of Course I Still Love You“ ke břehu, vyložit první stupeň a vrátit se včas na místo pro chycení stupně zmiňované mise DM-2, pilotované mise k ISS. Starlink-7 se tak odehraje až po misi DM-2. Došlo tak k velmi zajímavému postupu odkladů startu, který nakonec ztroskotal na tom, že má SpaceX připravenou pouze jednu autonomní loď pro přistávání prvních stupňů. Loď „Just Read The Instructions“ totiž právě podstupuje přestavbu a dostává lepší motory, které jí poskytnou lepší manévrovatelnost na moři.